Po zahajovačce vyrážíme na třídenku na Čeladnou a do Jakartovic na tradiční podzimní manévry. Podzimní sraz se díky počasí neuskutečnil, a tak jsme vyrazili alespoň na houbařskou výpravu. V říjnu papáme dort se šesti svíčkami, v dortových podkovách jsme až druzí a třetí, takže pro změnu bez sladké odměny. Na 10. LAPu vítězí Pidižvík (plavčíci), Orlík (námořníci) a Šakal (kadeti). Šakal hází 59,5 m. Taky hromadně navštěvujeme divadlo, Baladu pro banditu. Podzimní "13" společně se Stopou uskutečňujeme na Myšinci, vítězí Jestřábi, naše Modrá je druhá. Plavčíky vyhrává Pidižvík, námořníky Mrkvička a kadety Kuba. Píšou se skvělé povídky "Jak jsem přišel ke své přezdívce". V listopadu vyrážíme na čtyřdenní výpravu v počtu 22 do Dědova, poprvé na základnu Asociace. Poznáváme populárního sousedovic kohouta a díky hroznému cestování vlaky (4 přestupy, natřískané vlaky) se zaříkáváme, že na takováto místa příště už raději auty. Modrošípáckou večerní hru Válku gangů vyhráváme. V prosinci opět jedeme na Radhošť a Pustevny se sjezdem na bobech do Trojanovic. Hned den po nadílce na 4. Vánočním orienťáku zakládáme tradici poznávacích ochutnávek, tentokráte nápoje alko i nealko a koření… Vítězí Sylvatici. V lednu opět bobujeme na Vaňkáči a na Zimní sraz chystáme "Věšení prádla - čilá hospodyňka". Získáváme celkem dost diplomků. Na Regatě bída, nikdo ve finále. Zato opět vyrážíme do Prahy a tři nejlepší z celoročního bodování jsou zváni grátis na Drákulu a další skvělý muzikál Hair. Celou zimu sportujeme v tělocvičnách, plníme zkoušky a chodíme plavat, Piškvorligu 97 vyhrává Matika, Stolní fotbal 97 Kari a Blešiádu 97 Peťa. V březnu jedeme opět na třídenku na Čeladnou, tělocvičny, softbal, plnění zkoušek, zpívanky. Dubnový Sylvaťácký běh se běží v Proskovicích, účastníme se trampské Ivančeny a navštěvujeme planetárium. Při jarních manévrech na Starém Jičíně nám zní labutí píseň, hrad se kultivuje a začíná se platit vstupné… Na oplátku vidíme rytířské souboje a představení o princezně Fernetce a princi Toniku Riverovi. Ve finále z toho byl Bavorák. Co dělat v květnu jiného, než jet na Jarní toulky Prahou. Opět spíme u Kmene Kaleron, jako místní znalci nás jeden celý den provázejí Českým Krasem a kompletním systémem štol u Ameriky. Bylo to moc prima. V Muzeu hl. města Prahy vidíme výstavu "Po stopách Rychlých Šípů". Městská hra má název Strašidla Starého města pražského 97. Stíháme bazén v Podolí, muzea, hrad, historickou tramvaj a taky trojici muzikálů - Jesus, Hair a Krysař. Naše tři nejoblíbenější. Ještě že Drákula měl vyprodáno… Ještě v květnu stíháme brigádu na tábořišti, pouť ve Staré Bělé, brigádu a společnou obnovu chrámu ve Staré Vodě se skauty, 3. ročník Železného Tomíka v Litoměřicích, 11. LAP vyhrává mezi 27 závodníky Radar (plavčíci), Baba (námořníci), Tiki (kadetky) a Šakal (kadeti). Tentokráte granátem háže 60,5 m. 11. Běh o Stříbrné podkovy vyhrává mezi šesti družinami Zelená v čase 21:43 (El Fuňo, Peťa, Bombík, Lemark, Radim, Mrkvička). Jarní "13" ve Vlčovicích vyhrává Černá družina a Parazyt (kadeti), Agasi (námořnci) a Myška (plavčíci). Povídka je na téma "Proč mám rád(a) svého vedoucího". Dva víkendy před táborem vyrážíme do Moravského krasu v počtu 21. Macocha, Útulna, Punkevní jeskyně, Balcarka, Kateřinská jeskyně, zámek a muzeum Blansko, Westernové městečko v Boskovicích, větrný mlýn Rudice… Celoroční bodování vyhrál Mrkvička naprosto nevídaným způsobem. Od září 96 do dubna 97 měl 100 % docházky, potom na jediné akci nebyl, protože jel do Prahy na muzikál a následovně měl až do tábora opět 100 % docházky. Ustavil tím rekord, který asi jen tak někdo nepřekoná. Gratuluji. 1. Mrkvička (92), 2. El Fuňo (70), 3. Parazyt (58). Mezi družinami zvítězila Zelená (50) o bodík před Modrou (49), Černou (41) a Hnědou (20). A tím také končí IV. díl naší kroniky. Pátá kniha začíná táborem v Podlesí 1997, na kterém nás zastihly povodně. Ceteh "Komu straší ve věži" byla inspirována pověstmi a historií hradů a zámků. Složení družin: Hnědá - Zan, Křivák, Kopyto, Monika, Karin, Kalaky, Kvasík a Pavla. Černá - Parazyt, Žížala, Lukáš, Pinďa, Pastelka, Pidižvík, Myška a Adam. Zelená - El Fuňo , Bombík, QX, Peťa, Marek, Dale a Chip. Modrá - Mrkva, Andy, Maruš, Lumír, Eliška, Markéta, Miki, Amík a Pirát. Vedení - Rosťa, Šrámka, Libro, Kari, Vlaďka, Jirkáč, Šakal, Máro, Křupka, Tiki, Řízek, Kaktus, Matika, Marťas, Micka. A kupa hostů a návštěv. Kromě hesel začínáme po další roky vyhlašovat i Murphyho zákony. Sem tam i pršelo… Náš potůček, který někdy vysychá, se nám celkem rozšířil tak, že dravá říčka nešla překonat. Ale naše tábořiště je dobře spádované a taky voda celkem dobře vsakuje, takže jsme neměli velké problémy. Díky počasí jsme si hodně zazpívali a naučili se nové písně. I zásobování fungovalo, oproti Ostravě a dalším městům. Jediný tatínek se rozhodnul, že si zahraje na hrdinu a odvezl si Mojmíra. Z našeho potoka ho přitom musel zachraňovat Šakal a poté se nemohli přes zatopené cesty dostat do Ostravy… Hold, komu není rady… Kupodivu jsme stíhali celý program, manévry na Červené hoře a se staršími puťák do Rýmařova, na Sovinec a Rešovské vodopády. Po cestě zpět nám zničený Amík nabízel, že všem zaplatí ubytování a jídlo, jen ať nemusíme jít dále… Ještě že jsme došli, po nočním příchodu do tábora začalo lít a trvalo to několik dnů. 7 z 10 turnajů vyhrála Zelená a tak spravedlnost zařídila, že zvítězili i v CETEH. Tentokráte jsme ale neuskutečnili křtění, vody a zimy bylo příliš. Stanovník vyhrála Maruš před Eliškou s Markétou. V kadetech zvítězila Eliška, v námořnících Lukáš a v plavčících Pinďa. Celkem jsme ve školním roce 1996/1997 uskutečnili 96 akcí.

Další vedoucí oddílu: stejní jako v minulých letech, navíc nám postaršili tito:

Matika - Petr Kufa, Ostrava - Výškovice, 1979
Kari - Jiří Drgáč, Ostrava - Výškovice a následně Fifejdy, 1979
Jirkáč - Jiří Čtvrtlík, Ostrava - Výškovice, 1979
Máro - Marek Smieško, Ostrava - Výškovice, 1979
Šakal - Pavel Lisák, Ostrava - Výškovice a poté Dubina, 1978